Na stadionu v Benátkách nad Jizerou během pondělního utkání se Šumperkem jsme potkali obránce Radima Šimka, který působil na benáteckém ledě a nyní je velmi platným obráncem v týmu HC Bílí Tygři Liberec. Využili jsme toho a položili jsme mu několik otázek. Benáteckého odchovance také čekají blízké dva reprezentační zápasy proti Rusku, v této sezóně se již v národním dresu představil jak na turnaji Karjala, tak na Channel One Cupu.
Nelze se nezeptat, jsi členem reprezentačního týmu a objevil ses mimo jiné i na Karjala Cupu. Co bys vypíchl jako své největší plus tohoto turnaje?
„Jako největší plus beru samotnou pozvánku, kterou jsem dostal. Byl to můj první turnaj u národního týmu a byl jsem velmi rád, když se mi vydařil zápas proti Finsku, kdy jsem byl vyhlášen nejlepším hráčem utkání… Člověk z toho má radost.“
Zmínil ses, že Tvým snem je zahrát si proti Kovalčukovi, podařilo se?
„Na Karjala Cupu jsem proti němu nehrál, protože tam byla dohoda z liberecké strany s trenéry národního týmu, že poslední zápas hrát nebudeme.Proti němu jsem si tak zahrál až na druhém turnaji Channel One Cup v Rusku a to bylo dobrý, to jsme vyhráli 4:2.“
Měl jsi šanci se tam s ním potkat?
„Měl jsem příležitost s ním být na ledě a dokonce jsem s ním i jednou byl v souboji, že jsme si šli do těla, a to si pamatuju doteď.“
Při jednom TV utkání padl názor, že pokud bys byl vyšší, máš šanci jít jako obránce do NHL, jak se k tomu stavíš?
„Tak nevím, jestli bych měl na to hrát v NHL, ale hodně lidí mi říká, že na obránce jsem malej. Ale zase větší obránci jsou nemotorní a zase nevynikají v těch dovednostech, ve kterých vynikají ti menší.“
V Liberci se Ti daří, statistiky hlásí 15 bodů – jsi spokojen s dosavadním průběhem sezóny?
„Tak já jsem si předsevzal před sezónou, že bych chtěl udělat za základní část dvacet bodů. Včera jsem přidal další dva s Boleslaví, takže chybí tři. Samozřejmě, když jich udělám víc, budu rád, ale vloni jsem zase měl hodně bodů, a nebyl týmový úspěch. Raději obětuju osobní úspěch tomu, abychom třeba vyhráli letos extraligu."
Do Benátek jsi přišel pogratulovat panu Pospíšilovi, jak on Tě ovlivnil ve Tvé kariéře?
„Byl to můj první trenér. Jako malýho kluka mě naučil ty hokejový základy, nějak trochu jak se ten hokej vnímá a já jsem mu za to vděčnej a hrozně rád na to vzpomínám. Vždycky když ho vidím, tak se k němu hlásím, protože pro mě to byl a je výborný člověk a jsem rád, že mě vedl."
Na benátecké farmě si prožil hodně chvil, jak na to vzpomínáš?
„Tak já jsem rád, že jsem Benátkama prošel, protože kdyby Benátky nebyly, tak teďka vůbec nehraju Extraligu a nehraju tam, kde hraju, a jsem hrozně vděčný za to, že mě sem pan Bartoň, který už bohužel není mezi námi, vzal a na Benátky nemůžu říct jediný křivý slovo. Byl jsem tu hrozně spokojenej a hrozně rád se sem vracím.“