Tomáši, narodil jste se v České republice, ale začal jste hrát ve Švédsku. Čím to?
„Narodil jsem se ve Slaném, rodina bydlí v Kralupech nad Vltavou, kde jsem také v HK Kaučuk Kralupy začal ve čtyřech letech s hokejem. Ve 4. třídě jsem přestoupil do Sparty Praha a odtud potom už v 7. třídě zamířil na 6 let do Švédska. S rodinou jsme se rozhodli, že zkusíme švédskou cestu hlavně kvůli vzdělání a jeho kombinací s hokejem. Dodělával jsem nejprve dvě základní školy, jak českou na dálku, tak švédskou. Na základě sportovních i studijních výsledků mne přijali do akademie a na hokejové gymnázium klubu Södertälje SK. Celých 6 let jsem hrál mládežnický a juniorský hokej na nejvyšší švédské úrovni a v červnu 2017 tam úspěšně složil maturitní zkoušku a studium tak zakončil.“

Máte i švédské občanství, přemýšlíte jednou o návratu?
„Ano, právě díky úspěšnému studiu jsem švédské občanství získal. Moc rád bych se jednou do Švédska vrátil, je to jeden z mých cílů.“

Co se vám na Švédsku nejvíce líbí?
„Líbí se mi tam v podstatě všechno. Nejvíce asi lidé, které jsem tam potkal, jejich mentalita a také švédské školství. Potom samozřejmě hokej a zázemí klubů.“

Ze Švédska jste šel do EBEL ligy, proč právě tam?
„Když skončila loňská sezona, tak jsem měl dvě nabídky. Zůstat ve Švédsku v AIK Stockholm nebo jít do týmu Motoru České Budějovice. Už to vypadalo, že zůstanu ve Švédsku, ale ozvali se znojemští Orli, kteří mě s jejich nabídkou velmi oslovili a přispěli k rozhodnutí, že se vrátím a mezinárodní ligu EBEL zkusím.“

Poté vaše kroky zamířily do Liberce a posléze do Benátek…Jak jste zde spokojený?
„Jsem opravdu rád, že jsem se sem dostal. Cítím ohromnou spokojenost s tím, jak celá organizace funguje od mládeže, přes Benátky, až po A-tým tygrů. Jsem rád za lidi tady, hlavně za to, jak se ke mně chovají. Dostávám navíc i velký prostor na ledě, cítím důvěru a podporu. Je to vážně parádní, není vůbec nic, na co bych si stěžoval.“

Oblékl jste i národní dres v reprezentaci do 19 let. Na co nejvíce budete vzpomínat?
„Určitě na turnaj v Kanadě. To byl opravdu ohromný zážitek. Potom také na vůbec první zápas ve Finsku, když jsem stál na modré čáře a poslouchal českou hymnu…Byly to parádní pocity.“

Kdo vás vůbec k hokeji přivedl?
„Když mi byly tři roky, tak mě taťka v Kralupech na zimáku postavil na brusle a zalíbilo se mi to tak, že jsem prý potom už nechtěl domů.“

Pamatujete si na nějakou vtipnou příhodu ze svých začátků?
„Asi toho bylo více, ale pamatuji si, jak mi rodiče vyprávěli o dni, kdy jsme poprvé přijeli na Spartu. Stál jsem před vchodem a s brekem nechtěl jít za žádnou cenu dovnitř. Tvrdil jsem jim, že jsem Kaučukář a že budu hrát jen za Kaučuk Kralupy.“

Jak trávíte volný čas, pokud nějaký je?
„Většinou jezdím za rodinou do Kralup, protože ji teď mám o hodně blíže. Doma zajdu občas podpořit brášku Ondru, který také hraje hokej.“

Každý hokejista je fanda video-her. Jak jste na tom vy? Hrajete třeba i s někým z Benátek?
„Nejčastěji hraju asi FIFu, Call of Duty a Need for Speed. S klukama z Benátek jsem ještě nehrál. Spíše hraju po síti s kamarády ze Švédska, udržuji se tak s nimi kontaktu.“

Máte svůj hokejový rituál?
„Speciální rituál nemám. Soustředím se jen na to, abych se den před zápasem a v den zápasu dobře najedl. Potom poslouchám muziku a soustředím se, abych se pořádně rozcvičil a byl stoprocentně připraven do zápasu.“

Které tři věci byste si s sebou vzal na pustý ostrov?
„Sluneční brýle, šnorchl a ploutve... :)“

Jak jste na tom s tanečním uměním?
„Něco tam pusťte a pojďte, trošku vás provedu.... :)“

Jaký máte nejbližší hokejový cíl?
„Moc rád bych se podílel na zlepšení našich výsledků, které by přivedly na stadion do Benátek i více diváků. Na další velké cíle je asi ještě čas, vše beru den po dni a snažím se být každý den lepší.“

Foto: Juniorský hokej

Tomáši, děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu úspěchů!