Druhou neznámou bylo, jak se naše mužstva, kromě staršího dorostu, poperou se vstupem do žákovské ligy 1. ligy mladšího dorostu a 1. ligy juniorů.<úp>

V žákovské lize to, mimo páté třídy, vypadalo na velký propadák. Po prvních zápasech se mezi trenéry rozpoutala obšírná diskuse na téma: hrát zápasy na výsledky nebo dát šanci všem hráčům. Zvolili jsme druhou možnost a znovu jsme se s vervou vrhli na tréninky. Toto rozhodnutí se ukázalo jako dobré a od listopadu se začal projevovat výkonnostní růst všech hráčů. V polovině soutěže se naši hráči s novou soutěží srovnali a odehráli mnoho kvalitních a vítězných zápasů a nakonec skončili na krásném 8. místě. Všem hráčům i rodičům patří dík za přístup k tréninkům a k celé náročné sezóně. Přesto ale apelujeme na rodiče našich hráčů, aby své děti vedli k důvěře ke svým trenérům, a také aby diskuse nad věcmi, které zpochybňují některá trenérova rozhodnutí nebo metody, nevedli se svými dětmi nebo ostatními rodiči, ale především přímo s trenéry, kteří jim rádi všechna svá rozhodnutí nebo tréninkové metody vysvětlí. Je potřeba si uvědomit, že hokej je kolektivní hra a vždy je potřeba vše posuzovat z hlediska všech hráčů v týmu a ne pouze jednotlivce.

V dorosteneckých kategoriích a juniorech celá sezóna proběhla nad naše očekávání, i když výsledky mohly být o něco lepší. Naším cílem nebyl postup do extraligy, nýbrž stabilizování družstev a boj o přední pozice v 1. lize. Dále také kvalitní příprava kádru na nastávající sezónu. V rámci našich možností jsme se po polovině soutěže snažili některé hráče posunout o ročník výše a tím zkvalitnit jejich přípravu. To, jak se ukázalo, je velice citlivá věc, při které je potřeba postupovat velmi citlivě. Některým hráčům trénink se staršími spoluhráči pomohl a jejich výkonnost měla stoupající charakter. Zároveň ale je nutné konstatovat, že se naopak našli hráči, kteří sice mají ve své kategorii výkonnost odpovídající tomu, aby trénovali se staršími spoluhráči, ale herně a mentálně ještě nevyzráli natolik, aby to pro ně bylo přínosem. Spíše jim posun do vyšší kategorie škodí.

Díky výborné práci našich trenérů nejmladší kategorie se povedlo přivést mezi nás mnoho nových spoluhráčů a výrazně rozšířit naše řady. Na trénincích přípravky jsme mohli na ledě vidět najednou i 30 borců. Na to vedení oddílu zareagovalo posílením kádru trenérů o hráče „A“ mužstva a trenéra „A“ mužstva Antonína Nečase, který si vzal na starost metodickou přípravu tréninků a jejich vedení. Především jeho aktivní zapojení do tréninkového procesu se ukázalo velkým přínosem.

Na závěr bychom chtěli znovu poděkovat Vám, všem rodičům, neboť klub i děti jsou odkázány na vaši nemalou pomoc.

Naše osobní přání k rodičům i hráčům do další sezóny je: „ Nebojte se jít za vaším trenérem nebo za šéftrenérem mládeže s vašimi problémy, abychom je mohli je co nejdříve řešit“. Pokud o problému nevíme, nemůžeme ho řešit a tím pádem vám pomoci ke spokojenosti, což je naší snahou.