Benátky se nenacházejí v ideálním rozpoložení. Na cizích kolbištích dosud neuhrály ani bod, tentokrát se navíc střetly s Litoměřicemi, které jsou ve své Kalich Aréně bezchybní. Farma Liberce dlouho sahala po překvapení, nakonec si body nechala utéct mezi prsty. „Vedli jsme 2:0, bohužel jsme to nedotáhli do vítězného konce. Domácí fanoušci hnali Litoměřice i za nepříznivého stavu, nicméně by se nám nemělo stávat, abychom takovým stylem neudrželi vedení,“ posteskla si nová akvizice Benátek.

Steiner o negativní venkovní bilanci Benátek věděl, do větších rozborů, v čem je chyba, se ovšem pochopitelně nechtěl pouštět. „V kabině jsme si říkali, že jsme venku ještě nevyhráli. Chtěli jsme to už zlomit. Nepovedlo se. Sám jsem v Benátkách odehrál jeden zápas, takže nemůžu hodnotit, co dělá tým při venkovních zápasech špatně,“ krčí rameny.

Benátkám zatím vypomůže krátkodobě. „Jsem tu domluvený na měsíc, pak se uvidí. Máme kvalitní mančaft, jen musíme střílet góly a vyhrávat.“

Tenhle forvard už toho v hokeji zažil hodně. V první lize se však objevuje poprvé. „První liga na mě vcelku zapůsobila. Zápas měl rychlé tempo, byl solidní. V obou týmech hráli kluci se zkušenostmi z extraligy, což se projevilo. Navrch jsem dostal loktem do obličeje, ale takový je hokej,“ vypráví.

V extralize působil v pěti klubech, navrch přidal čtyři zahraniční anabáze. Po návratu se připravoval s druholigovými Klatovy a navrch prozradil kuriózní způsob, jak se dostal do Benátek. „Zavolal mi Tomáš Klimt, tak jsem přišel. Je sice netradiční, aby spoluhráč z minulosti vyjednával kamarádovi angažmá. Slovo nakonec dalo slovo a já nyní hraji v Benátkách. Tým se potýká s rozsáhlou marodkou a chtěl posílit o zkušeného hráče. V týmu znám pouze právě Tomáše Klimta, se kterým jsme hrával v mládežnických kategoriích Plzně,“ vysvětluje.

Benátkám, složených převážné z mladíků, se zkušenosti Ondřeje Steinera jistě budou hodit. Vždyť vyprávění tohoto útočníka, kolik toho v hokeji pamatuje, by dala na pořádně tlusté vydání memoárů. „Hrával jsem v Rusku, Finsku, Norsku, naposledy v Dánsku. V nejvyšší soutěži jsem prošel Plzní, dvakrát Karlovými Vary, Slávií, Litvínovem i Vsetínem. S ním jsem byl při záchraně extraligy v baráži proti Ústí. Měli jsme zkušený tým: jména jako Rob nebo Stantien mluví za vše. A trenér Jeřábek a posléze Rosťa Vlach týmu také hodně dali,“ vzpomíná.

Na další extraligovou štaci v závěru kariéry už příliš nemyslí. „Nabídku z nejvyšší soutěže jsem nedostal. Dlouho jsem byl schovaný v zahraničí, takže se nechám překvapit, jestli ještě něco vůbec přijde. V extralize se ale stejně sází na mladé hráče a maximálně několik starších,“ tvrdí.