Probíhá 49. minuta utkání a mezi celky Třebíče a Benátek houstne atmosféra. Stav utkání je totiž stále nerozhodný. Puku se ale najednou ujímá třebíčský Adam Raška, jenž objede Vaněčkovu klec, a zasouvá ho k levé tyčce kamsi pod Vaněčkův beton. Rozhodčí figurující v blízkosti celé akce však není schopen stanovit jednoznačný verdikt, a obrací se proto na brankového rozhodčího. Ten vzápětí za bránou rozsvítí červené světlo, čímž dá hlavnímu sudímu pokyn, aby gól uznal. „Nevím, jak to viděli Benátečtí, ale já puk viděl za brankovou čárou,“ uvedl později střelec Raška.

A tak zatímco Raška o platnosti gólu nepochyboval, celek Benátek, potažmo Vladimír Čermák s verdiktem sudího nesouhlasil. Vybuzen emocemi vydal se proto Čermák přesvědčit brankového rozhodčího o své pravdě. „Celou situaci opakovali na kostce, kde bylo vidět, že se puk za brankovou čáru nedostal. Nechtěl jsem, aby výkon mužstva, které bylo po celý zápas o fous lepší, byl takovým verdiktem shozen. Mohlo se totiž klidně stát, že bychom nevyrovnali a odjeli z Třebíče s prohrou 0:1 a bez bodu,“ objasňoval důvody svého nestandardního počínání Čermák. Zatímco Třebíčští se tedy radovali z vedení 1:0, Vladimír Čermák se snažil navázat komunikaci s brankovým rozhodčím, který však na jeho výzvy neodpovídal. „Když nereagoval, zabušil jsem párkrát na jeho boudu, aby se otočil a vnímal, co po něm chci,“ vysvětloval dál Čermák. To prý z jeho strany mělo být vše. Nařčení, že rozhodčího napadl, Čermák i jeho kolegové odmítají. „Situaci jsem řešil rázně, ale na nikoho jsem nesáhl, nikomu jsem nezkřivil vlásek, a ani jsem to neměl v úmyslu,“ obhajuje se Čermák. Toho se vzápětí jala zpacifikovat pořadatelská služba.

Čermákův pohled na věc však nekoresponduje s optikou mediálního zázemí Třebíče. To totiž v Čermákově počínání spatřovalo jasný úmysl rozhodčího fyzicky napadnout a i záležitost celou označilo za napadení. Do údajné inzultace navíc třebíčští redaktoři mylně zapletli i druhého asistenta trenéra Antonína Nečase. „Situaci jsem sledoval ze střídačky. Dle mého ochranka zasáhla neadekvátně k situaci: čapli pana Čermáka jako nějakého malého kluka. Na základě toho jsem šel celou situaci zklidnit, respektive pomoct svému kolegovi a kamarádovi, což by asi udělal každý,“ popisoval svou roli v incidentu Antonín Nečas. Že by ale za brankovým rozhodčím šel spolu s Čermákem, nebo ho snad dokonce měl napadnout, odmítá. „U něho jsem vůbec nebyl, šel jsem akorát pomoct kolegovi ve chvíli, kdy už byl v obležení pořadatelské služby,“ upřesňoval.

O tom, že jednání pana Čermáka bylo neuvážené, ba dokonce přehnané, není sporu. Také za své počínání Čermák obdržel trest do konce zápasu, kdy byl za emotivní projev hodný spíše nižším hokejovým soutěžím, nikoli 1. lize, vykázán ze střídačky.

Nabízí se ale také otázka, zda hlavní rozhodčí Würtherle danou situaci vyřešil nejkorektnějším možným způsobem. „Hlavní sudí stál v onen moment za bránou. Měl by tedy být schopen na základě vlastní účasti danou situaci posoudit. Dle mého to nezvládl. Nejdříve měl buď rozpažit, nebo gól uznat, a následně se poradit s brankovým rozhodčím. Ale není možné, aby vůbec nezareagoval a odpovědnost svěřil do rukou brankového rozhodčího, kterým je někdo z místních a svou práci obvykle vykonává za příslib sekané či klobásy. Jestli takoví lidé mají rozhodovat tyto důležité momenty, tak nevím,“ zpochybňoval jednání sudího Nečas. Ten platnost gólu Adama Rašky prý není schopen posoudit. „Celou situaci jsem viděl na videu a z mého pohledu nemůžu jednoznačně říct, zda to branka byla, či nebyla,“ dodal Nečas.

V závěru vyhrocené utkání nakonec vyznělo lépe pro Benátecké. Ti totiž o pár minut později kontrovali vyrovnávací trefou Petra Kolmanna a v samostatných nájezdech poté o vítězství Benátek 2:1 rozhodl Josef Mikyska.