Jednadvacetiletý útočník Martin Matějček toho již absolvoval mnoho. Vyrůstal ve sparťanské mládeži, účastnil se reprezentačních mládežnických turnajů U16 až U19, minulé dvě sezóny strávil za oceánem, kde nejprve hrál za Monroe Community College v NJCAA a následně za Roswell Bulldogs v USPHL Elite, a nyní se navrátil do Česka a působí právě v Benátkách nad Jizerou, kde v sobotu pomohl vítězným gólem k výhře nad Slavií 3:1. V následujícím rozhovoru se například dočtete, co Martina Matějčka vedlo za moře, jak tráví čas mimo led nebo co by dělal, kdyby nehrál lední hokej.
Jak bys zhodnotil výhru 3:1 nad Slavii?
Tak samozřejmě paráda. Jsme spokojení, teď potom, co jsme tři zápasy v řadě nezvládli, tak nás to určitě povzbudí. O to víc že to byla vedoucí Slavia, a jsme rádi, že jsme to zvládli, i když jsme neměli úplně plný tým, někteří lídři jsou zranění, ale zvládli jsme to, tak určitě spokojenost.
Vstřelil jsi vítěznou branku utkání, přibliž trošku tu situaci…
To nebyla ani tolik moje práce, Ordy (Jan Ordoš, pozn. red.) to výborně zatáhl, Kalič (Petr Kalina, pozn. red.) stáhl dva hráče do brány, pak to tam nějak hodil a já jsem to jenom dorazil do té prázdné.
Jsi odchovancem pražské Sparty, jak jsi vnímal toto utkání, bral jsi ho třeba prestižněji?
Tak určitě jsme na to trošku zvyklí ze Sparty, že to bylo vždycky takové derby, ale bral jsem to spíš prestižněji, protože to byl vlastně vedoucí tým, který chce udělat extraligu a ne z toho důvodu, že to byla Slavia.
Když jsi začal hrát hokej, proč padla volba zrovna na tento sport?
Já nevím, asi se mi to líbilo. Měl jsem určitě nějaké vzory, které v tu dobu byly. Hokej byl prostě v té době v takovém bumu, když se vyhrála olympiáda, a tak rodiče mě k tomu asi taky dovedli, zalíbilo se mi to a zůstal jsem u toho.
Vzpomeneš si tedy na nějaké ty vzory, které jsi obdivoval?
Tak asi je to trapný, ale určitě Jarda Jágr.
Ty jsi útočník, takže jak ses k tomuto postu dostal? Protože si chtěl být střelec, ten kdo dává góly?
Jo asi ano. Od malička mně to nějak táhlo, a tak jsem u toho zůstal.
Minulé dvě sezóny si strávil v zámoří, jak bys tuto zkušenost zhodnotil?
Tak určitě nějaká pozitivní zkušenost tam je. Já jsem tam šel kvůli studiu, abych se dostal tam do té NCAA a potom na univerzitu, to mi nakonec nevyšlo zejména proto, že už jsem měl tady podepsanou profesionální smlouvu na Spartě, než jsem odcházel. Tam je to takový složitý systém, že oni si to všechno dohledávali a našli právě to, že už jsem měl smlouvu, takže nakonec to padlo, tak jsem se vrátil.
Zažil jsi také několik reprezentačních turnajů v rozmezí U16 až U19, co sis tedy z tohoto odnesl?
Určitě jsou to hokejové zkušenosti, které se hodí. Hráli jsme proti nejlepším klukům našeho ročníku na světě, co už teďka spousta z nich hraje i v NHL, a to se vždycky hodí takovéhle zkušenosti kromě i zážitků hokejových.
Jaké máš cíle do letošní sezóny?
Zejména s týmem určitě vybojovat play-off a pokusit se dojít co nejdál, i když si myslím, že jsme docela podceňovaný tým, protože máme hodně mladých hráčů, tak bychom byli rádi, kdybychom překvapili.
A třeba tvé osobní cíle do budoucna?
Začal jsem teď k hokeji studovat, tak zkusit s tím nějak dodělat školu a samozřejmě bych se chtěl hokejem i živit a zůstat u něj co nejdéle, jak budu moct.
Co tedy studuješ?
Studuju FTVS v Praze na Karlovce, obor sportovní management.
I když asi moc volného času nemáš, jak ho rád trávíš, jak odpočíváš?
Určitě jakýmkoliv sportem s tátou, tenis, na kole jezdíme. Nebo s klukama si sednout, do kina zajít.
Jaké je tvé oblíbené číslo? Je to ta 25, kterou zde nosíš na dresu nebo sis přál jiné?
Je to zrovna náhoda, 25 jsem měl od malička, ale teďka před tím jsem dlouho hrál s 21, takže asi tyto dvě čísla.
A poslední otázka, kdybys tedy nehrál hokej, co jiného bys jiného dělal? Studoval a…
Studoval a od malička jsem se ještě věnoval judu, tak bych možná u nějakého takového sportu zůstal, ale určitě by to byl sport.