Milane, na úvod bych se chtěl zeptat, kdo a kdy tě přivedl k hokeji?
"K hokeji mě přivedl kamarád, bylo mi kolem osmi let."
Jakými kluby jsi prošel?
"Úplné začátky jsem absolvoval ve Frýdku - Místku, v mládežnických letech jsem nastupoval za Třinec, pak jsem byl na zkoušce krátce v Americe, další mé kroky směřovaly do Plzně, kde jsem hrál extraligu juniorů."
Po krátkém působení v Plzni, a dokonce i v Americe, nebereš Benátky jako krok zpět?
"Tak krok zpět bych ani neřekl, pro mě je to velká zkušenost u "A" týmu, kde hraji dva roky, záleží jen a jen na mě, jak se moje kariéra bude vyvíjet. Uvidíme, jestli příští rok vyjde první liga, bylo by to pěkné.
Jaká je momentálně nálada v kabině?
"Nálada je velice dobrá, parta je tady super, teď se nám daří, neprohráváme, není důvod, aby byla špatná."
S kým si nejvíc rozumíš v týmu?
"Nejvíce si rozumím s kolegou z obrany Karlem Nedbalem a s asistentem trenéra Antonínem Nečasem."
Jaké jsou cíle mužstva pro tuto sezónu?
"Cíle jsou jednoznačné, abychom byli první a v play-off dotáhli to co nejdál."
Jak vnímáš podporu benáteckých fanoušků?
"Fanoušci jsou tady super, akorát na to, že jsme na vrcholu, někdy nechodí moc lidí. Doufám, že se to zlepší."
Při nedávném utkání s Roudnicí sis vyšlápl na takového zkušeného matadora, jakým je Richard Žemlička. Co ti blesklo hlavou, když Žemlička skončil u mantinelu? Byla to náhoda, nebo to byl z tvé strany úmysl?
"Žemlička je bezesporu osobnost, chtěl jsem se trochu zviditelnit, určitě jsem ho chtěl trefit, já takové souboje vyhledávám. Tvrdá hra prostě do hokeje patří."
Děkujeme za rozhovor