Jak bys zhodnotil poslední zápas proti Mostu, který vám utekl v poslední minutě?
Vzhledem k výsledku se to těžko hodnotí. Myslím si, že náš herní projev nebyl špatný, měli jsme pohyb, šance, opticky jsme měli více ze hry. Slabší z naší strany byla první poloviny druhé třetiny, kdy na nás po přestávce soupeř vlétl, a my měli problém něco vytvořit a několikrát nás také zavřel u nás v pásmu. Z toho jsme se ale postupem času dokázali vyhrabat a hru opět začali režírovat. Bohužel se nám ale nedařilo vstřelit branku, odskočit a to, myslím, rozhodlo. Nepovedlo se nám proměnit přesilovky a soupeř ubráněná oslabení dokázal překlopit na svoji stranu.
Zdá se, že i přes to, že soupeře dotáhnete, nedokážete zápas zlomit na svoji stranu. Čím to je?
Těžko říci. Nemyslím si, že by to bylo nějakým uspokojením, nebo něčím podobným. Mluvil bych spíše o individuálních „nedotazích.“ Rozhodne zkrátka každá maličkost, špatná domluva, podcenění a nedůraz. V klíčových momentech, kdy bychom měli těžit ze zaskočení soupeře a pozice, že náš tým je na koni, přijde naopak chyba na naší straně a soupeři je bohužel dokážou trestat. Je potřeba hrát celých šedesát minut a ne jen určitou část zápasů.
Paradoxně jste v Mostě neodehráli vůbec špatný zápas a ve třetí třetině byli lepším týmem. Měli jste skvělý pohyb, spoustu šancí, a přesto jste poslední třetinu prohráli 1:3. Co tomu chybí?
Je to vlastně to, o čem jsem již mluvil. Podcenění a nedůraz v dřívějších momentech utkání, na která se pak napojí smůla a dobrý výkon soupeřova brankáře. To je pak jako bušit pěstí do skály. Tým chce, ale nejde to, ať se děje, co se děje. Přichází frustrace, větší náchylnost na individuální chyby, a pak to dopadá přesně takhle.
Když se vrátíme ještě o zápas zpátky, proti Kobře jsi vstřelil svůj první gól v sezóně a navíc sis připsal i jednu asistenci. Jak jsi byl se svým výkonem spokojený?
Pokud se na to podívám zpětně po třetinách, tak ta první byla z mého pohledu opravdu otřesná. Cítil jsem se tuhý, v křeči, nic se mi nedařilo. Kobra na nás vlétla a já byl všude o krok nebo o dva pozadu. Ztrácel jsem puky, prohrával souboje a zkrátka jsem nebyl se svým výkonem vůbec spokojen. V té druhé, jako bych se konečně probral a výkon se rychle stupňoval. Pak přišla ta asistentce, kdy se trefil Václav Jankovský a mně to přidalo na sebevědomí. Ve třetí třetině to bylo vlastně stejné, ale tím, že jsem dal gól, byla ta euforie ještě znatelnější. Začal jsem si o to víc věřit, nohy přestaly bolet, narostla mi křídla. Ve finále tedy byl dojem z výkonu určitě super. I kluci v kabině za mnou chodili a chválili mě, což pro mě určitě hodně znamená. Byl to jeden z mých nejlepších zápasů. Vzhledem k prohře to bylo ale poněkud hořkosladké. Více bych si to asi užil, kdybychom vyhráli.
A co tvůj osobní pocit z individuálních výkonů?
Start do sezóny byl poměrně náročný, především psychicky. Sice jsem ve druhé lize odehrál již čtyři zápasy před dvěma lety, také právě za Benátky, ale přece jenom jsem to tolik nevnímal. Tehdy to bylo spíše o nabrání zkušeností, abych si vyzkoušel něco jiného než juniorský hokej. Nyní už je to na ostro, není kam uhnout. První zápasy jsem se trošku hledal, zvykal jsem si na styl a tempo hry, ale i na spoluhráče a prostředí. Poté přišlo jedno nebo dvě dobrá utkání a podařilo se mi na to navázat. Tady patří hlavní kredit klukům v kabině, kteří mě podporují, a cítím se mezi nimi dobře. I díky tomu se pak hraje daleko lépe. Můžu jen doufat, že forma vydrží a snad na to naváží i týmové úspěchy.
V tabulce jste momentálně na 9. místě, zatím je to stále pár bodů do míst, která zaručují play-off, ale je potřeba udělat nějakou šňůru výher, aby nám ten vlak neujel…
Přesně tak, ale věřím tomu, že na to máme. Jak jsem již zmiňoval, naše výkony nejsou špatné a přesvědčili jsme se, že zvládáme přehrávat i top týmy v této soutěži. Je to jen o tom, abychom zapracovali na maličkostech, vyvarovali se zbytečných chyb a věřím tomu, že můžeme pomýšlet na úspěch.
Tento týden jsme bez zápasového vytížení. V sobotu nás čeká výjezd do Chebu. Jak se na zápas připravíte?
V první řadě si asi rozebereme zápas v Mostě. Podíváme se na to, co bylo špatně a co nefungovalo. Tyhle věci musíme eliminovat. Naopak je potřeba se chytit a navázat na to, co bylo dobré, a pak je to jen v našich rukou.