Byl to velmi těžký zápas. Je škoda, že jsme doma nebodovali naplno. Poslední dobou nám to před našimi diváky příliš nejde.

Přesto po velmi špatném začátku soutěže nyní pravidelně bodujete. Kde hledat příčiny zlepšení?

Jsme rádi, že jsme konečně prolomili smůlu. Vyhráváme venku, což je určitě dobře, ale bohužel nám to nejde doma. Pokud budeme vítězit i v Benátkách, tak jsem přesvědčený o tom, že budeme stoupat tabulkou.

Co udělat pro to, aby se vyhrávalo i na domácím ledě?

Opravdu nevím. Náš stadion je asi nějaký prokletý. Těžko říct, jestli se na cizích kluzištích více vyhecujeme, fakticky na to neumím odpovědět. Venku se nám prostě hraje lépe.

V sedmnácti letech dostáváš hodně herního prostoru. Jak jsi v Benátkách nad Jizerou spokojený?

Před současnou sezónou jsem si myslel, že budu hrát v liberecké juniorce. Rozhodně je to zásluha trenérů, že jsem tady. Jsem rád, že dostávám šanci.

Minulou sezónu jsi téměř celou odehrál právě v juniorském týmu Bílých Tygrů. Byl to velký skok do prvoligového hokeje?

Juniorská extraliga a prvoligová soutěž je úplně něco jiného. Druhá nejvyšší soutěž je především o síle hráčů. Řekl bych, že je i rychlejší a samozřejmě i náročnější.

Pocházíš z Třebíče, kde Benátečtí před čtrnácti dny zvítězili. Byl pro tebe zápas na ledě, na kterém jsi vyrůstal, v něčem specifický?

Řekl bych, že jsem byl nervóznější než obvykle. Přišli se na mě podívat kamarádi, rodiče. Na tribuně jsem měl vlastně celou rodinu. Trošku jsem se předvedl, když jsem v závěru dostal osobní desetiminutový trest.

Přičetl bys to desetiminutové vyloučení právě tomu, že jsi hrál v Třebíči a byl jsi tedy více vyhecovaný?

To asi ne. Pochopitelně mě to mrzelo. Předvedl jsem se spíše ve špatném světle, než v tom dobrém.

Jsi stabilním členem reprezentace do osmnácti let. Zejména letní Memoriál Ivana Hlinky v Břeclavi se vám hodně vydařil. Třetí místo je toho jasným důkazem. Jaké sis z tohoto turnaje odnesl zážitky?

Jen ty nejlepší. Sešla se tam super parta. Hodně nám pomohli Pastrňák s Vránou. Oni dva vlastně byli na podobném turnaji s naším ročníkem vůbec poprvé. Dodali tomu potřebné grády. Celý turnaj se nám ohromně vydařil.

Nedávno ses vrátil z kanadského města Yarmouth. Tento turnaj se vám ale naopak příliš nepovedl. Kde hledat příčiny? Bylo to právě tím, že Pastrňák s Vránou ve vaší výpravě chyběli?

Určitě bylo znát, že tam kluci nebyli. Bohužel jsme neměli štěstí v koncovce. Na Memoriálu Ivana Hlinky oni dva vstřelili většinu našich branek. Na to se ale nemůžeme vymlouvat, góly musíme dávat i bez nich. Musíme prokázat, že na to máme. Bohužel se nám turnaj v Kanadě nepovedl.

Jak moc silné byly kupříkladu kanadské výběry?

Hráli za ně starší kluci, někteří byli ročník 1994. U nás byla většina hráčů narozena v roce 1996, pouze jedna lajna byla o rok starší. Nastupovali jsme tedy proti starším klukům, což bylo určitě náročnější.

Vraťme se do Benátek nad Jizerou. Co musí tým zlepšit, aby splnil předsezónní cíl a dostal se do play-off?

Hrajeme dobře, ale někdy nám chybí trošku štěstíčka. Zejména na začátku sezóny nám chybělo úplně. Když se k nám otočí čelem, tak budeme vyhrávat i doma. Jsem přesvědčený o tom, že půjdeme jen nahoru. Troufám si říct, že se do play-off dostaneme.

Příštím soupeřem je Beroun. Úvodní zápas letošního prvoligového ročníku byl kontumován ve prospěch hostí pro tvůj neoprávněný start? Máš tedy i v tomto zápase o motivaci navíc postaráno?

Chtěl bych se trochu pomstít a vstřelit třeba branku. I když jsem za to víceméně nemohl.

Co bude platit na berounský tým?

Je to typické brejkové mužstvo. Musíme si dát pozor, aby nás neprohazovali středem kluziště. Jinak si myslím, že nejsou nebezpeční. Pokud vstřelíme nějak branky na začátku utkání, tak jako v našem prvním souboji a poté hlavně neuděláme nějaké chyby vzadu, vyhrajeme.