5. 10. 2017 | Věra Novotná

Ze soupeřů Aleš Stezka strach nemá, na horory se ale dívat nemůže

V dnešním rozhovoru vám představíme našeho druhého maskovaného muže, Aleše Stezku. Dvacetiletý brankář se rozpovídal nejen o svém angažmá v USA, ale prozradil také pár věcí ze svého soukromí. S jednou žhavou novinkou určitě přichází klubový web jako první!

Aleši, pojďme napřed poodkrýt trošku vašeho soukromí. Kde jste prozatím byl na nejexotičtější dovolené?
„V Tunisu, ale to už je nějaký ten čas zpět. Já na ty dovolené nemám moc času, a když mám chvilku volno, snažím se ho věnovat své rodině.“

Na to jsem se právě chtěla zeptat. Ve dvaceti letech jste otcem. Chodí vás rodina podporovat také na zápasy?
„Ano, chodí na každý domácí zápas a občas i na venkovní zápasy. Snaží se mě podporovat maximálně tak, jak to jde a za to jsem vděčný své přítelkyni, mému synovi, mamce a mé sestře, kteří také jezdí. Moc si toho vážím!“

Co je podle vás na otcovství to nejkrásnější?
„Nejkrásnější je to, že jsme rodina. Snažím se, aby náš syn měl spoustu zábavy a pohybu. Doma často (každý den) hrajeme hokej…Syn sedí, přítelkyně chytá a já střílím :-D Jsem šťastný, že jsem otcem a že máme krásného a šikovného chlapečka.“

Sáhnete raději pro knihu nebo zajdete do divadla?
„Já pouze čtu a prohlížím knížky se svým synem, takže na nějaké další knížky moc času nemám :-D Co se týče divadla, tak tam jsem byl naposled se školou...Tohle mě moc nebere, raději zajdu do kina nebo někam na výlety, ale divadlo ne :-D“

Pokud si máte vybrat, raději horor nebo komedie?
„Zaručeně komedii, já se na horory nemůžu dívat, protože pak nemůžu usnout a každé vrznutí podlahy či dveří je pro mě utrpení :-D“

Zpět k hokeji, kdy poprvé jste přišel na to, že chcete jít do brány?
„Já to věděl hned. Chodil jsem se strejdou a mamkou na hokej v Plzni, dívat na extraligu. Líbilo se mi, jak gólmani chytají puky. Když v Třemošné vybudovali zimák, tak mně bylo šest let. Hned jsem tam šel trénovat a hned do brány.“

O brankářích se říká, že musí být “splachovací”. Platí to i u vás?
„Je to tak, protože když dostanete gól a moc dlouho přemýšlíte nad tím, co jste měli udělat jinak, tak vám tam najednou spadne další. Musíte umět rychle vytěsnit, že jste dostali gól a hrát, jako kdyby to bylo pořád 0:0.“

Co byste poradil dětem, které uvažují o dráze gólmana?
„To vím naprosto přesně, zažil jsem je jak v Liberci, tak v Americe, kde jsem chodil pomáhat s dětmi! Vždycky jim říkám, že je to musí hlavně bavit, že musí mít odhodlání být lepší a tvrdě pracovat. V dnešní době je to těžší, protože děti mimo stadion moc pohybu nemají. Často tráví volné chvilky u počítače nebo různých herních konzolí. Neříkám, že je to úplně špatně, musíte občas "vypnout", ale musí to být do určité míry. Myslím si ale, že trenéři každé věkové kategorie jim tohle říkají a snaží se jim pomoci, což je super.“

Vy osobně jste začínal v Meteoru Třemošná, proč jste poté zamířil do Liberce a nezůstal v Plzni?
„Dostal jsem nabídku v 7. třídě, abych šel na zkoušku do Liberce od trenéra Šťastného. Byl to kemp v Mělníce, kde mi potom řekli, že mě berou. Byla to pro mě velká změna, ale měl jsem maximální podporu od mamky, která se mnou přestěhovala a i strejda mě stále podporoval. Zažil jsem svoje první hokejové zážitky a vítězství v Třemošné a vždycky jim za to budu vděčný. V Liberci mi strašně moc pomohli, byl jsem tam až do juniorky, a pak šel do Ameriky…Když jsem dostal nabídku do libereckého áčka, byl jsem moc rád, že můžu být zase Tygrem!“

Prošel jste všemi mládežnickými reprezentacemi. Na co vzpomínáte nejvíce?
„Já vzpomínám asi nejvíc na U18, kdy jsme byli druzí na Memoriálu Ivana Hlinky…Celkově ta sezona byla vynikající.“

Jste držitelem hned několika ocenění, kterého si vážíte nejvíce?
„Nedá se říci, jakého si vážím nejvíc, protože každé ocenění má obrovskou hodnotu. Hodně ale stále vzpomínám na minulý rok, to byl obrovský úspěch.“

Vyzkoušel jste si také USHL. Jaký byl život v USA, přeci jen vám bylo cca 18 let?
„Chvíli mi trvalo, než jsem si zvyknul na jazyk, na jejich mentalitu, celkově je to něco jiného. Šel jsem tam s velkým odhodláním posunout se v kariéře dál. První rok byl strašně náročný, ale zvládl jsem to! Zato druhý rok byl jako v pohádce. Už když jsem přiletěl do Chicaga, a byl poprvé v kabině, cítil jsem, že je to něco jiného než předešlý rok. Za ty 2 roky jsem se stal víc zodpovědný, samostatný a i po hokejové stránce jsem udělal velký kus práce.“

Zůstáváte s některými kluky v kontaktu?
„Samozřejmě, s klukama jsme v kontaktu pořád. Máme společnou skupinu a tam si pořád píšeme, občas si takhle zavoláme a někdy se mi stane, že ve dvanáct v noci mi kluci volají, protože mají odpoledne a nudí se, jenže ten časový posun je sedm hodin :-D“

Pomýšlíte v budoucnu na návrat do USA v podobě NHL?
„Určitě bych chtěl do NHL, měl jsem možnost nakouknout, jak to tam funguje a co to všechno obnáší…Je za tím ale spousta tvrdé práce! Teď se soustředím hlavně na tuhle sezonu, aby se nám povedla.“

V USA jste 203 minut neinkasoval, je to prozatím váš rekord?
„Popravdě? Nevím… Byl to ale zajímavý start do sezony, hned v prvním utkání jsem měl nulu, ale o pár dní později jsem se zranil a nechytal asi 2 týdny. Když jsem se vrátil, tak jsem měl znovu hned nulu. Hrozně mě to tehdy nabilo energií, protože jsem se takhle dokázal vrátit do zápasového tempa po zranění a týden na to jsem měl třetí nulu.“

Letos je to vaše 1. sezona v seniorském hokeji. Jak ji zatím hodnotíte?
„Na nějaké hodnocení je pořád brzy. I pro mě to je změna, ale myslím si, že vždycky by to mohlo být lepší. V Benátkách jsme měli dobrý start do sezony, v přípravě se nám dařilo a měli jsme šest výher v řadě, což nám určitě také pomohlo. Je škoda, že jsme s Karlovými Vary a Kladnem prohráli, teď kluci ještě prohráli s Kadaní, ale tohle nás nepoloží! V týmu je velká síla, je to mladý tým, který tvrdě pracuje, a já věřím, že to bude lepší a lepší. V Liberci jsme začali také dobře, ale trošku se nám teď nedařilo. Kluci ale dřou jak na ledě, tak i mimo něj. Trenéři na každé utkání připravují spoustu informací a myslím si, že to bude dobré, začneme zase vyhrávat a sbírat body, abychom se dostali do play-off a poté co nejdál.“

Jaké jsou vaše nejbližší plány a přání?
„My radši neplánujeme nic dopředu, ale na příští léto máme v plánu svatbu. Po hokejové stránce plánuji jen dobře chytat a podávat vynikající výkony.“

FOTO: archiv Aleše Stezky a Jan Čech

Aleši, děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů!

Další články

TABULKA LIGY
arrow_forward_ios Kompletní tabulka
P Tým Tým Z S B
1. POR Poruba 7 31:14 16
2. JIH Jihlava 7 24:17 16
3. VSE Vsetín 7 23:16 14
4. SLA Slavia 6 19:12 13
5. SOK Sokolov 7 27:20 12
6. PRO Prostějov 7 27:22 10
7. UNL Ústí n/L 7 18:24 10
8. FRM Frýdek-Místek 4 16:8 9
AKTUALITY
arrow_forward_ios Archiv aktualit
24.09.2020

Místo Kolína Sokolov

Benátečtí hokejisté se v pondělí 28. září vydají do Sokolova. Původně měli hrát na kolínském ledě, kvůli karanténě domácího týmu se ale v tento termín stedočeské derby neuskuteční.


23.09.2020

Novicem Pekař

V utkání proti Frýdku-Místku poprvé přetáhne benátecký dres přes hlavu dvacetiletý útočník Matěj Pekař. Pekař v loňské sezóně působil v zámořské OHL, kde hrál nejprve za tým Barrie Colts. Zde ve 26 zápasech získal 29 kanadských bodů (14+15). Posléze působil v téže soutěži v týmu Sudbury Wolves, za něž odehrál 25 utkání se ziskem 34 kanadských bodů (12+22). V roce 2018 byl ve čtvrtém kole draftován týmem NHL Buffalo Sabres jako 94. v pořadí. Vloni se také zúčastnil MS hráčů do 20 let v Ostravě a Třinci. V pěti zápasech získal bod za asistenci. V českých mládežnických reprezentacích sehrál celkem 56 utkání.


23.09.2020

Do branky Pavelka

Na benáteckou soupisku byl dopsán sedmadvacetiletý brankář Jaroslav Pavelka, jenž má vyřízeny střídavé starty z extraligového klubu Bílí Tygři Liberec. Pavelka vloni, vinou zranění, odchytal pouze 1 mistrovské utkání, ke kterému nastoupil v barvách prvoligového týmu HC Baník Sokolov (3,16, 90%). Byl brankářem extraligové Plzně, v níž se ale v extralize nepředstavil. V minulosti odchytal za Hradec Králové 50 extraligových utkání (2,23, 91,60%).