V roce 2013 začala její profesionální kariéra právě u benáteckého celku do šestnácti let. Jak ale vzpomíná na své úplné začátky? „Vzpomínám na ně určitě ráda. Bruslit mě učil děda. Kdyby nebylo jeho a mého staršího bratra, tak bych hokej nejspíš nehrála. Občas vzpomínám na turnaje, co jsme jako malí odehráli,“ říká Magda, kterou motivovali právě její mužští spoluhráči. „Přeci jen kluci mají jiné myšlení, a když hraji s nimi tak mě to nutí se zlepšovat, abych se jim vyrovnala,“ připouští. Čistě ženský hokej je ale jiný. „Nesmí se hrát do těla, i když toto pravidlo bych nejradši změnila, protože o hokeji je přeci známé, že je to kontaktní sport a když ten kontakt zakážete, už to není ono,“ poukazuje na možný vývoj ženského hokeje do budoucna. Rozdíly mezi muži a ženami jsou také na mezinárodní scéně. „Když vezmu ten mezinárodní hokej, co hraji za holky, tak se to moc dobře s tím klučičím srovnat nedá. Liší se od sebe. Ten klučičí je více kontaktní a ten mezinárodní je zase o něco rychlejší.“

Ve svých šestnácti letech absolvovala Erbenová již dvě mistrovství světa v kategorii do osmnácti let. Loňské se odehrálo za mořem, letos, spolu se svými spoluhráčkami, reprezentovala Českou republiku na domácí půdě. Konkrétně v Přerově a Zlíně. Jak by tato dvě mistrovství srovnala? „Minulý rok se MS konalo v Kanadě, což už ledasco vypovídá. Například jejich zázemí se nedá moc srovnat s tím naším. Minulý rok mi to připadalo více prestižní, možná to bylo tím, že to bylo moje první MS nebo že jsme ho hrály na velké hale s velmi dobrým zázemím.“ Zároveň ale jedním dechem dodává, že domácí šampionát má rovněž své výhody. „Jsem moc ráda, že jsem zažila MS tady u nás v Česku. Přeci jen ta podpora fanoušků byla ohromná. Ze začátku nás to až překvapilo, ale pak jsme si na to zvykly a hnalo nás to dopředu. Takže bych jim moc ráda poděkovala za to, že nás podporovali, i když se nám tolik nedařilo a že s námi zůstali až do konce,“ kvituje podporu domácích fanoušků mladá obránkyně.

Na Olympijských hrách mládeže si rovněž vyzkoušela roli kapitánky. „Kapitán je vlastně mezičlánek mezi vedením (realizačním týmem) a týmem. Je to velká zodpovědnost. Kdykoli je nějaký problém, tak to jde za vámi,“ přibližuje svou úlohu. A jak je spokojena se svými čtyřmi body (3+1)? „Se svým výkonem jsem byla téměř spokojená. Ale mrzí mě, že jsme se umístily v uvozovkách až na 6. místě.“ Z mistrovství odjela s jasnými cíli do budoucna. „Z tohoto MS odjíždím s tím, že do příštího roku se musíme zlepšit hlavně v koncovce, jinak hru máme slušnou. Musíme na sobě pracovat celý rok a každá by si měla v hlavě srovnat, co vlastně chce a měla by si vážit toho, že muže reprezentovat svoji zem a podle toho se chovat!“ Ačkoliv český celek nedosáhl na medaile, nejlepší zápas má Erbenová daný. „Podle mě ten nejlépe odehraný zápas byl ve skupině s Finkami. Hrály jsme jako jeden tým, k ničemu jsme je nepustily a každá z nás chtěla vyhrát, protože jsme věděly, o co nám jde. Měly jsme velmi dobrou motivaci k tomu, abychom vyhrály,“ vzpomíná Magda na boj o čtvrtfinále, který Češky vyhrály v prodloužení.

Samozřejmě že kromě hokeje má Magdalena Erbenová i své školní povinnosti, které jsou nyní úkolem číslo jedna. „Můj nejbližší plán je nejspíš zvládnout dohonit školu,“ připouští, ale nezapomíná ani na své dlouhodobé cíle. „Můj sen je se dostat na olympiádu. Takže by se dalo říct, že je to můj dlouhodobý cíl. Dalším cílem je, abych se podívala na školu do zámoří. Já se ale spíš řídím přítomností a takhle do budoucna moc nepřemýšlím,“ přiznává. A co by vzkázala všem mladým hokejistkám, které stále přemýšlí, jestli se touto cestou dát? „Hrajte hokej pro radost a hlavně proto, že vás naplňuje. Nehrajte ho pro nikoho jiného než pro sebe. A pokud na sobě budete pracovat, tak si myslím, že každá má na to, dotáhnout to hodně vysoko. Musíte jenom chtít a mít v sobě dobrou vůli se ke každé překážce postavit čelem.“

FOTO: Archiv ČSLH