Benátčané čekali na plný bodový zisk od 17. října, kdy doma vyzráli na pražskou Slávii. Po dlouhé sérii sedmi proher se jim opět podařilo zvítězit za tři body, což bylo veliké zadostiučinění. „Těch proher bylo fakt strašně moc a už to bylo prostě špatný,“ přiznává útočník Dlouhý. „Nedá se říct, že bychom se nesnažili, ale dělali jsme strašně moc chyb a dopředu to taky nebylo dobrý. Jsme opravdu šťastní, že se nám to konečně podařilo, dozadu to bylo docela dobrý a jsem rád, že jsme vyhráli,“ s úlevou hodnotí utkání autor vítězného gólu.
Jednou z hlavních hvězd večera byl také devatenáctiletý brankář Hosnedl, který odolal šumperským střelám a udržel tak čisté konto. „Cítil jsem se skvěle. Dlouho jsem nechytal zápas, takže jsem byl hrozně natěšený a hlavně jsme tu měli sérii, kdy se nevyhrálo za plný počet bodů, takže jsem byl namotivovaný, že to prostě urveme a vyhrajeme za všechny body,“ říká s obrovskou radostí mladý gólman.
Před zápasem se samozřejmě museli Benátčané popasovat s myšlenkou, že se jim v předešlých zápasech nedařilo, na rozbruslení se však zdálo, že se jim na to opravdu daří nemyslet. „Samozřejmě to člověk v hlavě má, ale když jde na led, tak si to nesmí připouštět, musí se tam snažit hrát a nesmí přemýšlet, jestli je první, nebo dvanáctý. Musí se snažit hrát na plno a doufat, že se to zlomí a že se začne vyhrávat,“ popisuje Adam Dlouhý. A jak to vnímal Lukáš Hosnedl, který aktivně do zápasu zasáhl naposledy 28. 10. v Třebíči? „Pár zápasů jsem odseděl jako druhý gólman, ale určitě pomohlo to, že jsem vlastně dlouho nechytal. Fakt jsem byl hodně natěšený a doufám, že už to bude lepší.“
Přesto však, že se Hosnedl těšil, až bude opět chytat, přiznává, že byl poněkud nervózní. „Problém byl na začátku, kdy jsem čekal na první zákrok, trošku jsem byl nervózní, ale po prvním zákroku už jsem se do toho dostával. Bylo to sice trošku na nervy za stavu 0:0, že se mohlo stát všechno, ale nakonec, když kluci dali gól, tak mě to zklidnilo a měl jsem takový svůj malý zápas, který jsem vyhrál,“ připouští.
Na konci druhé třetiny při přesilové hře se podařilo Benátkám konečně překonat brankáře Salithu. Na konci souhry první formace byl Dlouhý. „Měli jsme tam nějaké střely, potom se to od beka dostalo dolů na Lakyho (Dominik Lakatoš), ten to hodil na Johnnyho (Vít Jonák), který mi to dal před brankoviště, a tam, zaplaťpánbůh, už to bylo konečně trefené, protože před tím těch šancí jsme měli fakt hodně, tak jsem rád, že jsme dali alespoň ten gól na 1:0, a pak se to trochu uklidnilo,“ přibližuje vítěznou trefu z pondělního zápasu. V 52. minutě pak dokázala první lajna ještě navýšit náskok. „Tam odvedl především Víťa Jonák výbornou práci, dvakrát jsme si hodili puk dolu do rohu, on se z rohu výborně uvolnil, vyjel před bránu a na dvakrát to dorazil do víka,“ chválil svého spoluhráče z útoku Dlouhý. Byl tento moment klíčový v pondělním duelu? „Já si myslím, že jo, a také jsme určitě hráli o hodně lépe dozadu než ty minulé zápasy, nebylo nijak extrémně moc přečíslení, tak si myslím, že to bylo taky hodně důležitý,“ říká Dlouhý.
A jak vypadal zápas z pohledu maskovaného muže v benátském dresu? „Myslím si, že Šumperk měl asi dost šancí, ale kluci přede mnou hráli úžasně, takže moc těžkých střel tam nebylo. Řekl bych, že hlavně kluci to odehráli dobře a na mě už zbyly ty lehčí střely, se kterými jsem si poradil,“ říká skromně mladý gólman, který by se rád v brance představil pochopitelně i proti Přerovu. „Já moc doufám, ale nevím, jak trenér,“ zakončuje usmívající se Hosnedl.