Aktuální rozpis ledu
Už v loňské sezóně se natrvalo zabydlel v sestavě prvoligových Benátek nad Jizerou, vstřelil premiérový gól mezi dospělými, zahrál si dvě série play-off v dorostu i v juniorech a hlavně, zúčastnil se mistrovství světa hráčů do osmnácti let. Řeč je o mladém, nadějném obránci Tomáši Havlínovi. Také v letošní sezóně se pravidelně objevuje mezi obránci, které vysílá do bojů ve druhé nejvyšší soutěži benátecký trenér Filip Pešán se svými pomocníky Čermákem a Nečasem. Osmnáctiletý bek byl nedílnou součástí benátecké výhry v prodloužení nad jedním z aspirantů na postup do extraligy – chomutovskými Piráty. Jak sám říká, dva body jsou dobré, ale ke třem rozhodně nebylo daleko.
Je to škoda, měli jsme to výborně rozehrané. Ve druhé třetině jsme udělali chyby a dostali jsme dva góly. Mohli jsme urvat tři body. Je to samozřejmě škoda, ale dva body jsou také super.
Proč se druhá třetina nevydařila jako ta předešlá?
Byli jsme možná trošku pasivnější. Soupeř zvedl tempo, což se dalo očekávat, když po první třetině prohrával o dva góly. Opřeli se do toho, snažili se zvednout, otočit to na svou stranu. I když jsme s tím počítali, tak nás to trošku zaskočilo. Tlak na nás byl opravdu velký. V obraně jsme trošku polevili, oni zatlačili a srovnali stav. Je to škoda, mohli jsme mít tři body.
Hraješ i za libereckou juniorku. Jaký je největší rozdíl mezi juniorským a seniorským hokejem?
První liga je samozřejmě silovější, více se dohrávají souboje. Juniorka je zase hodně bruslivá, jsou tam šikovní kluci. Rozdíl je určitě znát. Navíc chlapi v I. lize jsou zkušení. Řekl bych, že v I. lize je to o něco náročnější.
Snil jsi jako malý o tom, že z tebe bude hokejista? Hrál jsi vždy na postu obránce?
Hokej jsem začal hrát v Jablonci. Když o čtyři roky starší brácha chodil hrát hokej, maminka mě vozila v kočárku na zimák. Nějak mě to chytlo a taky jsem to chtěl zkusit. Pořád jsem doma řval "hokej", tak mě poslali na zimák. Do páté šesté třídy jsem byl útočník. Pak mě trenér dal na post obránce, protože jsem byl vysoký, vlastně nejvyšší. Nařídil, že budu obránce a nikoho to nezajímalo. Ale jsem za to rád, protože jako útočník bych tak úspěšný nebyl.
Jaké jsou tvé nejbližší cíle v hokeji?
Letos jsem doufal, že se dostanu do áčka Tygrů, to se mi kvůli dvěma zraněním ze začátku sezóny asi nepodaří. Ale věřím, že šance pořád je, vždyť je teprve půlka sezóny. Mým dalším cílem bylo mistrovství světa do dvaceti let, což kvůli zranění také padlo, takže nyní chci určitě udělat s Benátkami play-off a dostat se co nejdál.
A jaký je největší sen do budoucna?
Být úspěšný i v dospělém hokeji, udržet se v něm a dostat se do Tygrů nastálo. Popřípadě i někam výš, KHL nebo NHL je určitě mým velkým snem.
Závěrem se zeptám, jak se připravuješ na Vánoce?
Vánoce budu po dvou letech trávit doma. Předloni jsem totiž byl se sedmnáctkou v Kanadě a loni s osmnáctkou ve Švýcarsku. Takže jsem přes Vánoce nebyl doma vůbec. Docela se na to těším.
