Myslíte, že vás brzy budou následovat i ostatní?
„Uvidíme. Ale hokej je čím dál tím dražší a není jednoduché klub utáhnout. My máme radost, že nám to nese ovoce. Navíc si vezměte, že v semifinále extraligy byly Sparta, Liberec a Mladá Boleslav. Tedy tři mužstva, na jejíž chodu se podílíme. Nechci říct, že na tom máme bůhvíjaký podíl. Rozhodně nás to však těší.“

Jak se trojlístek klubů podílí na chodu Benátek finančně?
„Sparta i Boleslav si platí své hráče, kteří u nás jsou. Většinu rozpočtu jinak pokrývají Bílí Tygři, zbytek Benátky.“

Máte zpětnou vazbu, jak si spolupráci pochvalují kluby?
„Co vím, tak si chválí, že jejich hráči jsou hodně vytěžování. Většinu věcí řeší trenér Jirka Čelanský s vedením klubů. Ve Spartě je to pan Martinec, v Boleslavi pan Látal.“

Během sezony se na vaší soupisce objevilo i jméno Jana Hlaváče nebo brankáře Filipa Novotného. Probíhá komunikace s těmito hráči na stejné bázi jako s mladíky?
„Musím opět zmínit Jirku Čelanského, kterému patří velký dík za to, že tyhle kluky přivedl. Klobou dolů před oběma. Honza Hlaváč se k nám přišel rozehrát a odmakal to na sto procent, Filip mě taky překvapil. Musím před nimi smeknout, jak to zvládli.“

Skvělou vizitkou pro vás musí být i to, že se několik hráčů během sezony natrvalo "přestěhovalo" do extraligy, že?
„Super. Ať už to byl Lakatoš a Plutnar v Liberci nebo Černoch ve Spartě, tohle je pro nás velká reklama. Nesmím zapomenout na Radima Šimka, který je dokonce benáteckým rodákem. Je to náš cíl, abychom dodávali co nejvíce hráčů. A těží z toho i město. V Benátkách sice žije sedm tisíc obyvatel, ale to, co se tam dělá pro sport, je neuvěřitelné. I díky tomu to někteří hráči dotáhli tak daleko.“

Na druhou stranu je pro trenéry ohromně těžké pracovat s kádrem, který se během týdne několikrát mění.
„Z toho jsem měl největší obavy. Pro trenéra je to ohromně obtížné, když kolikrát do poslední chvíle neví, kdo mu na zápas přijede. Ale vyrovnali jsme se s tím skvěle. Je to o neustále komunikaci se všemi stranami. Když tohle funguje, je to hned o něco lepší.“

Nicméně podepsaly se i tyto důvody na tom, že jste místo play-off hráli o udržení?
„Dávali jsme si jiné cíle. Z pohledu fanoušků je to zklamání. Ve skupině o udržení to byly nervy, naštěstí jsme si zajistili záchranu už pár zápasů před koncem. Máme jeden milník čtvrtfinále a druhý, abychom připravili pro hokej co nejvíce mladých hráčů a dá se říct, že se nám alespoň jeden úkol podařilo splnit.“

Jak je těžké být s tak mladým a nestabilním týmem konkurenceschopní?
„Kluci pendlují sem a tam, někteří se hodně nacestují. A navíc nejsou zvyklí být pod takovým tlakem. Myslím, že systém první ligy je zastaralý. Farma by měla být ochráněná proti sestupu, jinak se týmy budou bát nasazovat a zkoušet mladé hráče, což je velká chyba.“

Je naděje, že se to změní?
„Nevím. Silné týmy jako jsou Budějovice, Slavia nebo Ústí mají pochopitelně úplně jiné ambice než my. Na svazu mají strach, že kdyby se liga uzavřela, tak přestanou chodit lidi. S ním tak úplně nesouhlasím, fanoušci přeci chodí hlavně na hokej. Přál bych si, aby alespoň farmy byly od sestupu chráněné.“

Děkujeme za rozhovor!