Již v šestnácti letech si odbyl premiéru v dospělém hokeji, když mladoboleslavští hráli druhou nejvyšší soutěž, osmnáctiletý nadějný forvard si i vyzkoušel národní dres v reprezentačních mládežnických výběrech. Odchovanec mladoboleslavského hokeje, Ivan Ďurač, v letošní sezóně blíže nahlíží pod pokličku dospělého hokeje právě v Benátkách nad Jizerou. Velkou část sezóny však tráví v juniorce zelenočerných, kde je nejproduktivnějším hráčem a ve 28 utkáních si připsal již 18 gólů a 15 asistencí. I v benátském dresu se již zvládl prosadit, dvakrát skóroval i nahrával, naposledy bodoval ve vítězném utkání proti Jihlavě…
Jsi odchovancem Mladé Boleslavi, letos hraješ za mladoboleslavskou juniorku a zároveň i tady v Benátkách. Jak se ti tu líbí?
Líbí se mi tady dost, protože je to pro mě další velká zkušenost. Hraju vlastně chlapský hokej, do teď jsem hrál jen juniorský, takže je to o krok výš a sbírám další zkušenosti.
Jaký je podle tebe rozdíl mezi juniorským a prvoligovým hokejem?
První ligu hrají určitě starší a zkušenější hráči, kteří už mají něco za sebou. Je i o dost rychlejší a tvrdší. Jak říkám, je to hlavně o zkušenostech.
Částečně nahlížíš ale i do extraligy v dresu právě bruslařského klubu, co tohle pro tebe znamená?
Je to extraliga, je to tak ještě o krok výš. Tady se k tomu přibližuju a prostě chci tady na sobě zapracovat, zlepšit se, abych se dostal do extraligy v Mladé Boleslavi.
Proč vlastně hokej hraješ?
Je to můj život a hraju ho už od malička. Dali mě k němu rodiče a je to vlastně celý můj život.
Máš tedy nějakou představu, co bys jiného dělal?
Vůbec nevím.
A jak trávíš volný čas mimo ledovou plochu, pokud tedy nějaký máš?
Když jsem měl přítelkyni, tak s ní, ale teďka se snažím na sobě pracovat, odpočívat a regenerovat.
Jak tedy relaxuješ, co je tvou hlavní náplní odpočinku?
Zajdu s kamarády nebo s bráchou do sauny, do vířivky a odpočinu si. Nebo si jdu zaběhat, občas si jdu zacvičit a prostě se připravím na další týden, kdy máme zápas.
Měl jsi nebo máš nějakého oblíbeného hráče, podle kterého ses třeba učil, snažil se zlepšovat?
Od malička jsem měl Alexandra Ovečkina. To je můj vzor, idol, snažím se dělat to, co dělá on, jenže je to bůh. (smích)
Oblíbený tým v NHL máš tedy Washington Capitals?
Ne ne. Oblíbený tým mám zase LA Kings, protože se mi líbí, je to specifický tým, vyhráli dvakrát Stanley Cup.
Na závěr taková otřepaná otázka, jaký máš vůbec cíl v hokeji?
Určitě ho hrát, co nejdéle to půjde, a bavit se jím. Je to celý můj život, nedokážu si představit, že bych měl dělat něco jiného. Od malička jsem tomu věnoval veškerý čas, skoro nemám žádný dětství a vlastně jsem všechno věnoval hokeji.