Proti Dukle nastoupil ve formaci s Vítem Jonákem a Josefem Mikyskou. Že si tito hráči sedli, potvrdili ve 27. minutě, kdy vyrovnal Mikyska na 1:1 a jeho dva zmiňovaní kolegové mu asistovali. Zdeněk Král se následně ještě prosadil před koncem třetí třetiny, a poslal tak zápas do prodloužení. „Tam to nějak nedůrazně vyhodili, zachytil to Honza Niko na mantinelu, nahrál mezi kruhy a já jsem vystřelil a dal gól,“ přibližuje klíčovou situaci Král.

Jak se Zdeněk Král dostal k hokeji? „Začínal jsem tak, že mě kamarád vzal do Poděbrad na stadion. Pak jsem začal jezdit s ním a začal jsem hrát hokej,“ vrací se ke svým začátkům. A čím ho hokej zaujal? „Že to je týmový sport. Hrát do těla mi moc nevyhovuje, takže to ne,“ říká s úsměvem 179 cm vysoký útočník.

Vše má ještě ve světě tohoto zimního sportu před sebou, a tak vyhlíží svou budoucnost. „Chtěl bych zkusit hrát hokej alespoň v Extralize, a kdyby to šlo dál, tak bych byl jedině rád.“ A kam by zamířil v případě ukončení hráčské kariéry? „Když nebudu hrát hokej, tak bych chtěl trénovat. Určitě bych chtěl u hokeje zůstat.“ Přejme tedy tomuto talentu, aby mohl svou střeleckou mušku rozvíjet třeba právě v Benátkách a uplatňovat ji co nejdéle a co na nejvyšší úrovni.