Aktuální rozpis ledu
Sotva opustí ledovou plochu, kde se pár okamžiků před tím zaskvěl vychytanou nulou a po právu oslavoval se svými spoluhráči vítězství nad Kladnem, přiskočím k němu se slovy: „Můžu si tě pak odchytnout na rozhovor?“ - „Jo, určitě,“ odhaduji jeho reakci víceméně jen dle artikulace a výrazu, protože kolem dokola stále ještě panuje radostná leč hlučná atmosféra. Netrvá to dlouho a vychází z kabiny. Tentokrát však již odproštěný od brankářské výstroje, tedy co se objemu týče, alespoň dvakrát menší. „Nebude vadit, když to uděláme v tělocvičně?,“ zeptá se. A tak zatímco Honza šlape na rotopedu, aby, jak sám říká, vyjezdil tenhle náročný zápas, já u něj stojím s diktafonem a zpovídám ho.
Jak kdy. Někdy jdu do posilovny a pak se jdu ještě vyjezdit a někdy, když je to náročnější, jdu se jen vyjezdit. Druhý zápas a první vychytaná nula. Jaké jsou pocity?
Tak pocity... Já nevím. Vyhráli jsme, už je to za mnou. Teď se zase chystáme na další zápas. Euforie je už za námi, je to minulost. Máme tři body a chceme jít dál.
V průběhu přípravy to vypadalo, že jedničkou bude Vítek Vaněček a pak ses najednou objevil ty. Jak se to seběhlo?
Vaňous odjel do Ameriky na kemp, takže tady se uvolnilo místo. Shodou okolností jsem na Spartě, tam jsem zatím tolik příležitosti si zachytat nedostal. Pak se našla tahle možnost, že tady budu minimálně na měsíc a pak se uvidí, co bude dál.
Znáš tady nějaké kluky?
Minulý rok jsem tu odchytal čtrnáct zápasů a ten tým se zas tolik nezměnil. Známe se a myslím, že je tady hodně dobrá parta a i potenciál v týmu je vysoký.
Takže nebylo těžké se s nimi sžít?
Ne, vůbec. Jak říkám, už jsem tady byl loni. Pár nových kluků sice přišlo, ale ta kostra, ten základ týmu, co to tady táhne, je pořád stejný.
Každý brankář má nějaká specifika. Jak ty bys popsal svůj styl?
/směje se/ Můj styl je... To nevím, to bych asi nechal na posouzení někomu jinému. Já se snažím chytat, jak nejlépe dovedu, jak nejlépe umím. Snažím se využívat to, co mám natrénované, a co doufám, že funguje.
Kde myslíš, že jsou tvé slabiny, kde tě může soupeř nachytat?
Nevím, možná někde ve fotbale. /směje se/ To je individuální... Každému padají góly, každému můžeš dát góla. Ať už je tady kdokoli, tak jaké má slabiny se asi nedá říct.
Rozhodí tě obdržená branka?
Samozřejmě je to náročné, ale snažím se to nevnímat. To je stejné, jako s tou euforií... Když dostaneme góla, tak s tím už nic nenadělám. Člověk se snaží chytit ten puk, ale když to padne, tak bohužel.
Loni jsi jako trojka Lvu sbíral zkušenosti v KHL. Co ti to přineslo?
K tomu musím říct jen samá pozitiva. Je to zatím má největší zkušenost a dalo mi to hodně jak v osobním životě, tak hokejovém. Mohl jsem to porovnávat, mohl jsem získávat zkušenosti a za to jsem nesmírně rád. Teď to chci prodat, tak doufám, že se mi to povede.
Jaké jsou tvoje ambice?
Mám smlouvu ve Spartě, tak bych samozřejmě chtěl chytat tam, to je jasné. Ale myslím si, že je tam docela vyrovnaná brankářská trojka, takže uvidíme, jak to bude. Teď začnu tady v Benátkách, jsem tu na měsíc a pak uvidíme, co se bude dít dál.
