Svou hokejovou kariéru začal v hlavním městě za podpory jeho nejbližších. „K hokeji mě přivedli rodiče. Úplné začátky probíhaly v Praze na Zbraslavi. Moc se mi ze začátku nechtělo, ale rodiče mě do toho dostali,“ vzpomíná na své první hokejové kroky. Nyní je však rád, že u tohoto sportu zůstal. „Teď se hokejem bavím, a mám ho rád.“ Při základní škole si Kryštofa vyhlédl kladenský tým. „Ve čtvrté třídě jsem přestoupil na Kladno. Vzpomínám na to jenom v dobrém,“ přibližuje své začátky. Za tým Kladna do šestnácti let nasbíral v první sezóně 25 bodů, a v té druhé dokonce 58. Netrvalo dlouho a oblékl národní dres týmu do šestnácti let. „Byl jsem rok v šestnáctce a jsem rád, že jsem to mohl odehrát. Byly tam kvalitní zápasy. Bohužel se mi na to nepodařilo navázat v sedmnáctce,“ říká sedmnáctiletý útočník, který ale neztrácí naději, že si toto působení jednou zopakuje. „Doufám, že se tam budu moci jednou vrátit.“

V dosavadní sezóně, v níž obléká dres týmu HC Benátky nad Jizerou, nastoupil Kryštof Hrabík ke všem osmi mistrovským zápasům a připsal si prozatím 3 kanadské body. Jak sám říká, za možnost zlepšovat se v benáteckém týmu je vděčný. „Určitě mi to přinese spoustu zkušeností. Jsem za to rád, že tady můžu hrát. A myslím si, že se v každém zápase posouvám.“ Post útočníka byl prý odjakživa jasně daný. „Vždycky, nikdy jsem nepřemýšlel ani o obránci, ani o gólmanovi. Vždycky jsem byl vepředu a jenom střílel,“ neváhá s odpovědí.

Pokud by měl prý vybrat ten dosavadní nejlepší zážitek, který s hokejem zažil, nerozhodl by se. „Asi nemůžu vybrat úplně jeden, těch věcí je víc,“ přiznává. Je jisté, že ve své kariéře jich má před sebou ještě mnohem více. Za svůj vzor označil útočníka, který působí v nejznámější lize na světě. „Mým vzorem je asi Anže Kopitar z LA Kings.“ Stejně jako jeho spoluhráči v předchozích rozhovorech si i Kryštof drží tajemství svých předzápasových rituálů. „Nějaké mám, ale asi si je nechám pro sebe,“ reaguje neoblomně. Pokud byste jej hledali v době, kdy se nevěnuje hokeji, najdete jej u jeho nejbližších. „Volný den bych trávil s rodinou a přítelkyní.“ Sny a cíle má vysoké, ale ví, že k nejvyššímu vrcholu se musí postupně. „Snažím se jít postupně a plnit vše, co po mně trenéři chtějí. Samozřejmě cíle jsou nejvyšší NHL, nároďák. Ale jak říkám, snažím se jít postupně zápas od zápasu, vydat ze sebe všechno v každém z nich a splnit si svoji práci,“ uzavírá rozhovor Kryštof Hrabík.

FOTO: Zdeněk Langšádl / PPNA.cz