„Slavilo se hned po zápase s Technikou. Naši fanoušci byli skvělí. Druhý den se sešel celý tým na grilování. Slavilo se, jak se patří,“ přibližuje. O všem rozhodl poslední možný zápas. V šestém kole kvalifikace hostily Benátky v domácím prostředí brněnský celek, přímý souboj určil druhého postupujícího za Chrudimí.

„Těšilo nás, že máme všechno ve svých rukách. Chtěli jsme co nejdéle držet čisté konto, snažit se hodně chodit do branky a hodně střílet. To se nám nakonec vyplatilo,“ ohlíží se odchovanec Sparty, který v létě 2002 odešel do zámoří ze Slavie.

David Švagrovský kvituje také fakt, že se mužstvo v klíčovém utkání sezóny vyvarovalo chyb z předešlých duelů kvalifikace. „Vlastní hrubky nás stály minimálně první dva zápasy, které jsme oba mohli vyhrát,“ připomíná porážky v prodloužení s Chrudimí a v jihomoravské metropoli.

Nejméně vydařený duel sehráli benátečtí hokejisté na ledě druhého postupujícího, z východu Čech si odvezli porážku 2:5. „Domácí nás přejeli, protože už hráli uvolněně. Navíc my jsme se ke konci soustředili už na rozhodující zápas s Technikou,“ vzpomíná pražský rodák.

Přestože vstup do nejdůležitější fáze sezóny neměli svěřenci Luďka Škalouda ideální, David Švagrovský si během kvalifikace ani v průběhu play off nepřipouštěl černé myšlenky. „Vždycky jsem věřil v sílu mužstva,“ říká rozhodně. „Když jsem viděl naše výkony, snažil jsem se myslet pozitivně. Krizovou situaci jsem necítil ani před pátým duelem s Velkým Meziříčím,“ připojuje.

Zranění se nedá vyvarovat, prostě se to stalo a já už to neřeším.

Po extraligovém play off zažil někdejší hráč Seattlu, Lowellu či Albany vyřazovací boje také o dvě soutěže níž. „Těžko se to srovnává,“ konstatuje. „I ve druhé lize se v play off hrály výborné zápasy ve skvělé atmosféře. Mělo to náboj jako kdekoliv jinde,“ sype ze sebe po chvilce.

Přestože před zahájením mistrovských bojů zažíval pocity zmaru, na konci sezóny si mohl dopřát postupové oslavy. „Zranění mi něco vzalo i něco dalo,“ hodnotí to lakonicky. „K hokeji to prostě patří a nejde na to myslet při zápase nebo tréninku. Pokud by člověk uhýbal, tím spíš by se mu něco přihodilo,“ domnívá se David Švagrovský.

Jak sám přiznává, bylo těžké vyrovnat se s faktem, že bude dlouho mimo hru. „Poslední čtyři roky v Americe jsem utrpěl několik otřesů mozku, zlobila mě záda nebo jsem marodil s ramenem. Jenže vždycky jsem vynechal tak měsíc a mohl se vrátit,“ reaguje.

„Teď jsem věděl, že mám dráty v noze a minimálně tři měsíce musím na hokej zapomenout. Letní příprava přišla vniveč. Přišel jsem o možnost hrát pravidelně za Spartu, což mě mrzelo hlavně při prvním utkání extraligy. Ta atmosféra mě po pěti letech v zámoří vtáhla,“ prozrazuje.

To co bylo, už útočník draftovaný v roce 2003 Coloradem neřeší. Vzhlíží k nové sezóně. Se Spartou jej pojila roční smlouva, která brzy vyprší, proto v současnosti usilovně jedná o novém angažmá. „Nechtěl bych nijak komentovat, co bude a co ne. Zatím by to bylo předčasné,“ zdráhá se plánovat již v tento okamžik.

Konkrétní působiště ještě nezná, přesto má jasno, v jaké soutěži by chtěl působit. „Rád bych zůstal v extralize. Je to super soutěž a já jsem si jí kvůli zranění nemohl pořádně vyzkoušet,“ uzavírá David Švagrovský.