3. 10. 2014 | Martina Válková

Pár minut s trenérem brankářů Miroslavem Kapounem

Rozhovor s panem Kapounem plánuji již delší dobu a o druhé přestávce v zápase s Českými Budějovicemi jsem odhodlaná ho uskutečnit navzdory jeho lehké vyhýbavosti. A tak spíš nápadně než nenápadně pokládám diktafon na madlo od křesílka, kde pan Kapoun sedí, a začínám se ho vyptávat. Společně se tedy na pár minut vracíme do minulého století, kde se mihneme kolem hokejových osobností a zároveň jeho přátel, jakými byli Ivan Hlinka či Vladimír Růžička. Na jaká další témata přišla řeč s bývalým litvínovským gólmanem, pozdějším trenérem, který stál u zrodu brankářských opor české a slovenské extraligy, jako jsou: Pinc, Orct, Franěk nebo Fiala, a nynějším trenérem benáteckých gólmanů, se dočtete v následujícím rozhovoru.

Fandíte teď více Bílým Tygrům nebo Litvínovu?
Litvínovu. Samozřejmě, že když jsem tam 17 let chytal, tak si všimnu. Ale určitě bych přál Tygrům, aby se dařilo. A Benátkám taky.

Tak teď musíte být spokojený, když je Litvínov v tabulce první.
Tak spokojený... Pro mě je to už minulost.

V kolika letech jste začínal s hokejem?
V šesti-sedmi.

Nebylo to docela pozdě?
Ne, tenkrát to nebylo tak strašné. My jsme měli partičku, s kterou jsme chodívali hrát fotbal za žáky a hokej. Také s Ivanem Hlinkou ještě, to byl můj spolužák. Já bydlel v prvním patře a on pode mnou v přízemí. Seděli jsme spolu od šesté třídy v lavici ve škole a dostali jsme se spolu také do hokeje, pořád jsme to spolu tak nějak táhli.

Co rozhoduje o tom, že právě tento hokejista se postaví do brány a jiný zase ne?
To je volba každého. Ale vždy by se do brány měl postavit ten nejšikovnější. Protože to je místo, kde musí být šikovný. Ne, aby ho vyhodili z fotbalu, pak šel do útoku do hokeje, tam byl ještě horší, a tak šel do brány. To je úplně zbytečné. Tam musí být opravdu šikovný: obratnostně, trošku postřeh a takové ty věci, ale to se v mládí nepozná. Měli by to vybírat podle toho, kdo je do fotbalu, pohybově nadaný...

Byl váš styl něčím charakteristický?
Tenkrát to bylo trošku jiný, no...

...že by řekli: Jedeme do Litvínova, Kapoun to vyráží hodně před sebe, tak se budeme soustředit na dorážky. Nic takového?
Ne, tenkrát se spíš říkalo: vyznává stojící styl, že se tolik neválí po zemi. Dnes je jiná doba, dnes zase chtějí, aby se všichni gólmani furt váleli po ledě. Hašek se třeba válel, a když přišel do Kanady, tak si z něj dva roky dělali srandu, než zjistili, že je to dobrý brankář. Ale za nás to bylo jiné, my jsme byli samouci. Dnes golmáni mají každý svého trenéra a každý jim poradí, co mají dělat, co je nejlepší, ale my jsme neměli nikoho. Tenkrát přišel Holeček s tím, že dělal rozkleky, tak se zase všichni učili rozkleky, protože to bylo úspěšné, a tradovalo se, že nejvíc gólů padá po ledě, a taky to byla pravda. Dnes je to obráceně. Dnes jdou všechny rány nahoru, protože ti gólmani pořád leží, takže všechno jde nahoru kolem hlavy.

Nemyslíte, že jste to jako brankáři měli při chytání těžší? Co se třeba výstroje týče, která byla menší.
Ne menší, ale horší. O hodně horší. Nebyla tak krytá, jako mají dnes. My to museli všechno pochytat rukama, kdežto teď má brankář vesty pořádně vycpané, ať už to dostane kamkoliv. Když mě trefili třeba do klíční kosti, to byla obrovská bolest. A i co se betonů týče; Dnes je mají prakticky na míru, to za nás nebylo. Přišel jeden kus a jestli to bylo větší nebo menší, nikoho nezajímalo. Šli jsme prostě na věc s tím, co bylo. Ale dneska je i ta střelba trošku jiná, než byla tenkrát...

Takže se to nedá úplně srovnat.
Ale jo, když proti mně střílel Vláďa Růžička, s kterým jsem hrál v Litvínově, tak ten měl neskutečné rány. Ten měl prdu ještě větší, než mají ti kluci dnes. A už tenkrát se to muselo chytat.

Který z benáteckých brankářů se vám stylově líbí nejvíce?
Z benáteckých? Tak asi Honza Lukáš, ten je solidní, dobře pohyblivý.

A co takový Vítek Vaněček?
To je také talentovaný kluk. Záleží, jak to pobere. Nesmí mu stoupnout sláva do hlavy a musí se trošku snažit.

Myslíte, že mu může stoupnout sláva do hlavy?
Uvidíme.

Snad ne.
No... Tihle osmnáctiletí kluci, to může být raz, dva. Nebo narazí na nějakou kočku a jéžiš. To je nebezpečné hele.

Vy jste v tomhle ohledu zůstával nohama vždy na zemi?
My jsme byli jiná generace trošku. To je individuální, s tím se musí vyrovnat každý sám. To není v tom, že někdo hraje tady a někdo v Liberci, a musí být frajer a musí mu stoupnout sláva do hlavy. Nemusí. Každý je jiný. Někdo to zvládne a chová se normálně, někdo zase trošku jinak.

Další články

2. liga 2024/25 - Západ
arrow_forward_ios Kompletní tabulka
# Tým Z B
1. HC Tábor 39 102
2. HC Příbram 39 92
3. HC Stadion Vrchlabí 39 82
4. HC Wikov Hronov 39 68
5. HC Kobra Praha 39 66
6. HC Benátky n.J. 39 65
7. IHC Králové Písek 39 54
8. Slovan Ústí n.Labem 39 52
9. HK Kralupy n.Vltavou 39 52
10. HC Děčín 39 46
11. MOSTEČTÍ LVI 39 43
12. HC Stadion Cheb 39 36
13. SK Kadaň 39 34
14. TJ HC Řisuty 39 27
AKTUALITY
arrow_forward_ios Archiv aktualit
02.03.2025

Béčko udrželo krajskou ligu

Po těsné porážce 1:2 v Hořovicích zvládlo benátecké béčko rozhodující zápas o udržení krajské ligy na výbornou a soupeře Spartak Žebrák doma po gólech Najče, Kusého, Macury, Hejňáka a Votoupala přehrálo jasně 5:0 a zajistilo si příslušnost této soutěže i pro příští ročník.


18.02.2025

B tým zvládl první play-down

Benátecké béčko zvládlo první duel o záchranu krajské ligy s Žebrákem na výbornou. Na výhře 7:1 se pěti kanadskými body podílel Tomáš Andris. K jeho jednomu gólu se přidali střelci dvakrát Hošek a po jednom Douša, Horáček, Švejda a Haspeklo. Odveta je na programu v sobotu 22. února na ledě hořovické nafukovačky.


07.02.2025

Béčko s Benešovem

Důležitý duel o záchranu krajské ligy mužů čeká o víkendu benáteckou rezervu. V sobotu 8. února od 12:30 doma změří síly s Benešovem, tak přijďte hráče povzbudit!