Dnešní díl bude věnován dvěma velkým osobnostem benátecké obrany. Nejen, že velmi podporovali útok, což dokazují jejich statistiky, ale hlavně dokázali celý tým povzbudit, když šlo do tuhého. Pojďme si připomenout slova, čísla a momenty Petra Kolmanna a Václava Kočího. Patnáctý díl naší kroniky čeká jen na to, až jej otevřete.
Hráč s číslem 5, Petr Kolmann, patřil k nejvytěžovanějším mužům zadních řad. Z dvaapadesáti kol základní části, nastoupil k osmatřiceti. Více odehraných zápasů ve statistikách obránců najdeme u Tomáše Havlína (50), Ondřeje Mikliše (49) a Václava Kočího (48). Kolmann především podporoval útok svými střelami od modré čáry, které pak jeho spoluhráči doráželi za brankáře soupeřů. V Petrových statistikách najdeme číslo 15, jež je součtem čtrnácti asistencí a jednoho jediného gólu. Jediný přesný zásah urostlého beka přišel ve 33. kole na ledě pozdějšího rivala v předkole play-off, Frýdku-Místku. Skóre se na ledě Rysů otevíralo již ve 4. minutě a byl to právě benátecký hráč s číslem 5, kdo se trefil. Jak ale Petr Kolmann řekl v rozhovoru po skončení sezony, se svými výkony nebyl spokojený. „Těžko říct (smích). Patnáct bodů na to, že člověk hraje za zápas polovinu přesilovek svého týmu, si nemyslím, že je hodně. Nahrávek, dejme tomu, ale myslím si, že klidně mohlo být o pět, šest branek více. Nevím, proč to letos nepadalo, ale spokojený s tím určitě nejsem.“
K dalším velikánům středočeských zadních řad bezpochyby patřil i zástupce benáteckého celku v anketě „Sympaťák WSM ligy“ Václav Kočí, který ve 48 zápasech nasbíral 12 bodů. Stejně, jako Kolmann, je i v jeho statistikách zapsána pouze jediná přesná střela, vše ostatní byly gólové přihrávky pro spoluhráče. Gól z hole Václava Kočího přišel na domácím ledě proti Ústí nad Labem, kdy právě jeho branka zařídila, že šel zápas do nastavení. Bohužel, pro benáteckou partu nebylo vítězné.
Jak již bylo řečeno výše, Kočí nesl benátecký znak do boje o „Sympaťáka WSM ligy“. V rozhovoru pro server hokej.cz uvedl, že devizou středočeského celku je…vzpomenete si? „Největší přednost benáteckého týmu je právě v nadějném mládí.“ Právě mladým členům benátecké kabiny předával on, Jan Plodek a Jan Víšek své velké zkušenosti. „Moje role v týmu je jasná, snažím se předat klukům nějaké zkušenosti – jak hokejového, tak myšlenkového rázu.“ Bohužel, ani jednoho borce ze zmíněné trojice již v benáteckém dresu na ledě u Jizery neuvidíme.