Úvodní dvacetiminutovka nabídla strhující podívanou, svižný hokej a řadu dohrávek do těla. Vyrovnanosti sil odpovídá i počat střel 7:9. „Myslím si, že první třetina nebyla vůbec špatná. Měli jsme nějaké šance, škoda jen, že jsme je nevyužili. Na začátek si myslím, že to nebylo špatný,“ potvrzuje Mikliš.

Závěrem první třetiny si vybojovali domácí dlouhou dvojnásobnou početní výhodu, jejíž velkou část si přenesli do třetiny následující. Žel pro benátecké příznivce gólem modrobílých neskončila, ba právě naopak v prostředním dějství Benátky dvakrát inkasovaly. Mohla mít vliv nevyužitá přesilovka na následné utlumení? „Nemyslím si, že bychom začali ztrácet, ale kdybychom ji proměnili, tak průběh zápasu je úplně jiný,“ připouští mladý bek.

V druhé dvacetiminutovce Benátečtí dovolili Jestřábům větší počet střel, než by si asi představovali. Prostějov dokázal ze svých 13 pokusů vykouzlit dva góly, v závěrečném dějství z dalších deseti střel přibyly další dva puky za zády Ondřeje Bláhy. „Neřekl bych, že by nás začali více přehrávat. Prostě takový byl vývoj zápasu, jednou to jde, jednou musíte do obrany. Podařilo se jim dát góly,“ poznamenává sklesle Mikliš.

Mezi 21. a 40. minutou se rozohnily největší vášně střetnutí na kluzišti. Ondřej Mikliš patří k benáteckým „mstitelům“, nicméně do rvačky se nakonec nepustil „Přemýšlel jsem o tom hodně, ale vím, že už mám jeden vyšší trest, tak jsem se radši trochu uklidnil,“ vysvětluje se šibalským pousmáním hráč s číslem 2, který se vrátil po delší odmlce zapříčiněné zraněním. Jak se cítil opět v herním režimu? „Fyzicky hodně špatně a doufám, že to bude časem lepší,“ věří Ondřej.