Proti Ústí nad Labem hokejisté Benátek nad Jizerou v letošní sezoně ještě nevyhráli. Za sebou měli šňůru osmi porážek. Ve 42. kole ale vše hodili za hlavu a předvedli proti Slovanu vynikající týmový výkon. Skóre otevřel před vlastními fanoušky Jan Šír, pro něhož to byl první gól v seniorské kategorii. V ohlasech se dozvíte nejen to, zda si Šír nezapomněl vzít puk…
Tentokrát si šli hokejisté Benátek nad Jizerou za vítězstvím od první minuty. “Dnes jsme si řekli, že body urveme za každou cenu. Tohle vítězství jsme už potřebovali,“ řekl po zápase Šír, jenž prozradil plán, který měli svěřenci trenéra Kudrny dodržet. „Chtěli jsme hrát naši hru, hrát trpělivě odzadu a tlačit se do předbrankového prostoru.“
Právě devatenáctiletý útočník byl v předbrankovém prostoru velmi aktivním. Svou tečí zařídil úvodní gól celého zápasu. Radost mohl mít hned dvojnásobnou, neboť tento zásah znamenal Šírovu vůbec první trefu v seniorské kategorii. „Kryštof Hrabík perfektně zavezl puk do útočného pásma a přihrál puk nahoru na Patrika Maiera, který vystřelil. Já jsem byl před bránou a šťastně jsem puk tečoval,“ popsal celou akci její zakončovatel. Před ústeckou brankou ale nebylo jednoduché se prosadit, obránci byli mnohdy velmi neodbytní. „Bylo to těžké, ale já si myslím, že zrovna v tu chvíli mě tam nikdo moc nehlídal. Byl jsem docela volný,“ připustil Šír, který si díky svému spoluhráči může schovat suvenýr. "Puk mám. Tomáš Havlín mi pro něj jel." Místo najde kotouč zřejmě na poličce. „Asi si ho dám doma do pokojíčku.“
Druhá třetina přinesla hned několik zajímavých momentů. Prvním byl individuální průnik Patrika Maiera, který byl při svém tahu na bránu faulován. Místo očekávaného trestného střílení ale přišlo vyloučení. „Myslím si, že měl být nájezd. Patrik jel sám a byl zahákován. Alespoň přesilovka byla,“ připustil Šír. Ještě před uděleným trestem se ale za ústeckou brankou rozsvítilo červené světlo. Rozhodčí však po poradě s kolegy branku neuznal. Jak potvrdil benátecký útočník, rozhodnutí arbitra bylo správné. „Ptal jsem se i Vaška Burdy a říkal, že zahrál rukou. Chtěl si puk sklepnout, ale hodil ho do branky. Bylo to neuznané správně.“
Třetí třetina znamenala velké nervy, neboť se Ústečtí hned dvakrát dotáhli na rozdíl jediné branky. Nebylo to ale po přesilových hrách, které má Slovan silné. Ačkoliv dnes Ústečtí měli několik šancí v přesilovce, všechny zůstaly nevyužity. "Mají zkušené hráče jako je Roubík, Merta a podobně. Ti už hrají přesilové hry dlouho a je to vidět,“ okomentoval největší zbraň Ústí mladý benátecký útočník.
Ani konec duelu nebyl odehrán ze strany Benátek v úplném poklidu. Ústí se dostávalo do příležitostí a několikrát ohrozilo velmi nebezpečně Stezkovu branku. „Strachovali jsme se, ale věřili jsme si, že vedení ubráníme. Dobře jsme blokovali střely a Aleš Stezka výborně chytal. Poté jsme dali gól do prázdné a vyhráli jsme,“ řekl k poslednímu dějství Jan Šír, jehož mrzelo, že nemohl výhru oslavit před tradičním domácím kotlem. „Lidí přišlo dost, ale mrzí mě, že kotel už moc nechodí,“ povzdychl si.
Jak tedy shrnout duel 42. kola? „Měli jsme dobrý vstup do první třetiny a právě na to jsme chtěli navázat i ve druhé a třetí třetině. Bohužel jsme ale na začátku třetin vždy faulovali. Dostali jsme se tak trochu pod tlak, ale pak už se nám hru podařilo vyrovnat,“ řekl. I přes pár nabídnutých příležitostí se ale dnes Benátečtí zdržovali na trestné lavici méně, než bývá obvyklé. "Nebyli jsme vylučovaní tak často, ale chce to ještě trochu více omezit. Hlavně ze začátku třetin."
Pokud se podíváme na všechny čtyři zápasy proti Ústí nad Labem v letošní sezoně, najdeme jedno pojítko. Jmenuje se Zdeněk Král. Právě nejproduktivnější benátecký útočník si proti Slovanu připsal body ve všech čtyřech zápasech. Vypadá to, že je Ústí oblíbeným soupeřem. „Ano, hraje se mi proti nim dobře, sedí mi jejich hra,“ připustil Král, jenž byl u posledního benáteckého gólu. Padl sice do prázdné branky, na to se ale historie ptát nebude. Při posílání puku na opuštěnou klec ale Král vůbec na statistiku svých osobních úspěchů nemyslel. “ Když jsem šel na led, myslel jsem na to, abychom neinkasovali. To, že jsme pak dali gól do prázdné branky, byl jenom bonus,“ přiznal. Po šedesáti minutách tak hokejisté Benátek nad Jizerou mohli odejít do šatny s vítězstvím v zádech. Byli jsme všichni rádi, že se nám po dlouhé době podařilo vyhrát. Už od rána jsme věřili, že dneska vyhrajeme.“
A co že hrálo v kabině po vítězném duelu? „Helena Vondráčková a její Sladké mámení,“ poodkryl hudební vložku benátecké kabiny Zdeněk Král.