Dominiku, stal ses nejčerstvější posilu benáteckých hokejistů. Proč jsi kývl na benáteckou nabídku? Co od tohoto angažmá očekáváš?

S Honzou Stehlíkem jsem byl v kontaktu už v průběhu minulé sezóny. Koncem dubna jsme se ještě bohužel nedomluvili, ale změnily se některé okolnosti a nakonec to dopadlo nyní. Na sezónu se moc těším, spoustu kluků znám již z předchozích angažmá. Sám jsem ale na to zvědav, protože jsem dostal možnost vést jako hlavní trenér tým Univerzity Karlovy, kde jsem doposud působil coby asistent. Nyní tak budu muset upřednostňovat práci s „Ukáčkem.“ Do toho ještě působím v naší dovednostní akademii Elite Hockey, takže se nudit určitě nebudu. Bohužel nebudu zvládat absolvovat všechny tréninky s benáteckým týmem a občas se nejspíš stane, že nebudu k dispozici ani na utkání. Po dostudování a zisku A licence mi dávalo větší smysl pousnout se v trenéřině trošku dál, ale jsem moc rád, že jsem se tady domluvil a brusle ještě nemusím pověsit na hřebík. Bude to těžké skloubit, ale pevně věřím, že to zvládnu a vše bude fungovat tak, jak má a budu pro tým přínosem.

Naposledy jsi působil v Příbrami. Tři po sobě jdoucí sezóny jsi atakoval hranici třiceti získaných kanadských bodů. V Příbrami se ale bodový přísun poněkud zastavil. Přesto, jak budeš vzpomínat na uplynulou sezónu? Čekal jsi, že dostaneš na ledě více prostoru?

To ano. Měl jsem za sebou úspěšné sezóny jak po bodové stránce, tak i týmové. V Táboře jsme vyhráli ligu, poté v Letňanech jsme prohráli až ve finále. Samozřejmě jsme se před mým příchodem do Příbrami bavili o moji roli. Ve finále jsem se rozhodoval mezi Příbramí a návratem do Tábora. Rozhodl jsem se, i kvůli pracovním důvodům, pro Příbram, ale bohužel má role i důvěra byla od začátku sezóny jiná, než má očekávání. Nedostával jsem tak velký icetime, na který jsem byl zvyklý a prakticky celou sezónu ani nehrál přesilové hry. Navíc v lednu ještě přišlo větší zranění a tím mi sezóna prakticky skončila. Více bych se k tomu asi nevracel.

V benátecké kabině znáš několik svých benáteckých spoluhráčů, především z působení v Letňanech. Navíc je tu na zkoušce i Richard Pětník, s nímž jsi vloni hrál za Příbram. Byl i tento aspekt rozhodující k tomu, že ses rozhodl pro Benátky?

Určitě ano a moc se na to těším. S kluky jsem byl po celou dobu v kontaktu a jsem opravdu moc rád, že to takhle dopadlo. Samozřejmě ale velkou roli hrálo i to, že jsme se domluvili i přesto, že s týmem nebudu sto procent času.

Proti Benátkám jsi vloni nastoupil v jednom utkání na Příbramském ledě, které jste tehdy vyhráli 2:1 po prodloužení. Jak vzpomínáš na tento listopadový zápas?

Těšil jsem se, že se s kluky potkám. Co si tak vzpomínám, tak jsem se s nimi i hecoval. Mrzí mě, že nechytal Jarda Brázdil, protože bych mu určitě vstřelil gól (smích).

Můžeš se charakterizovat? Jaké jsou tvé přednosti?

Jsem ofenzivním obráncem, troufnu si říci, že mám dobré bruslení a čtení hry.

Prošel sis kladenskou mládeží a v jednom případě sis také zahrál za tamní Rytíře ve druhé nejvyšší soutěži. Vzpomeneš si na toto utkání proti Přerovu, a jak moc chybělo k tomu, aby sis v nabitém kádru udržel stabilnější pozici?

Byl jsem mladý a nervózní, což k tomu asi patří. Moc dobře si pamatuji, že se mi nepovedla první střídání a naopak, jak utkání pokračovalo, se třetí třetinou jsem byl už spokojený. Začal jsem hrát jednoduše, ale v úvodu zbytečně vymýšlel nesmysly. Trenéři mě pak museli trochu krotit. V další sezóně jsem si věřil, že se do týmu dostanu, ale jak bylo, a je stále zvykem, buď se bojovalo o postup do extraligy, nebo o sestup z nejvyšší soutěže. Nebylo to jednoduché, protože se chtělo postoupit a přišlo hodně hráčů ze zahraničí a pro nás odchovance nezbylo ani moc šancí v přípravě. Určitě si ale nechci stěžovat, i když mě to tenkrát mrzelo. Dnes jsem rád, jakou cestou jsem se poté vydal. Tehdy tam trénoval pan Hořava, od nějž jsem si hodně odnesl jako hráč, protože i přesto, že jsem hrál na farmě v Řisutech, tak jsem s Rytíři každý den trénoval. Navíc to vnímám tak, že jsem si od něj hodně vzal i do trenérské kariéry.

Kde bys rád viděl benátecký tým po konci nadcházející sezóny a jaké jsou tvé cíle?

Jak už jsem říkal, nebude to pro mě lehká sezóna. Doufám, že zvládnu být pro tým přínosem a dokážu, alespoň částečně, navázat na předcházející vydařené ročníky. Cílem určitě bude dostat se do play-off. Byl bych rád, kdybychom skončili mezi šesti nejlepšími týmy, ale záleží jen na nás, jak se s tím popasujeme. Už se ale nemůžu dočkat, až to vypukne!

Foto: www.hokej.cz